příšerka ET

Ano vím, co je láska. Vím jak dokáže být krásná a na druhou stranu i krutá. Taky jsem poznala lásku.

Potkala jsem ho jednoho zimního dne, já najednou nevěděla, co se děje. Cítila jsem zvláštní pocit, jakoby mi něco prostupovalo celým tělem a pak mě to něco zasáhlo hluboko v srdci. Byla to láska, přišla tak náhle a nečekaně a přesto jsem se cítila být tak štastná.

... všechno bylo krásný a já ho moc milovala, každý den s ním byl nádherný a každá chvíle bez něj utrpením. Ta láska trvala chvíli. Odešel a už se nikdy nevrátil.

Zůstali mi vzpomínky a hluboká jizva v mém srdci, pořád jsem cítila lásku, pořád ho miluju a i přesto ve mně něco umřelo, umřela moje naděje na novou lásku. Bloudim životem zase sama, jen slzy mi stékají po tvářích. Tak moc mě bolelo srdce, tak moc moje srdce volalo a toužilo po jeho lásce. Život jakoby se pro mě zastavil a já jen přežívam dny... nic pro mě nemá smysl.

Viděla jsem před sebou jen jeho krásné oči, jeho úsměv.. ... přestala jsem žít... nikdy už  nedoufam v lásku, nevěřim v ní...  a  tak se tu lásku snažím uzamknout hluboko do svého srdce.

Vždyt pro něj jsem jen dobrá kamarádka a tak nechci pokazit i to přátelství, co je mezi náma. Vím, že ho nikdy mít nebudu, že on potká jinou a já tu budu sama. Možná pro něj nejsem dost dobrá, možná jsem jen obyčejná holka, která touží být s ním, milovat ho... být mu na blízku, když on se trápí... ale asi nestojí o mou lásku a nebo možná ano... možná mám malou naději.. ale stejně té naději nevěřím...

Láska pro mě vždy moc znamenala, ale teď jen v noci pro ní pláču a každá ta kapka slzy je moje bolest a utrpení.